Obec založená knížetem Schwarzenbergem v roce 1792 byla situovaná na holé planině v nadmořské výšce 1021 m. Knížecí Pláně v blízkosti státní hranice a s převážně německým obyvatelstvem čítaly v době svého rozmachu na 60 domů (mimo jiné zde byla hájovna, pila, hostinec, mlýn, stanoviště hraniční stráže, od roku 1830 hřbitov, v roce 1864 byl vystavěn v obci kamenný kostel sv. Jana, později i fara, od roku 1902 zde fungoval obecní úřad a od roku 1930 též úřad poštovní). Po II. světové válce bylo německé obyvatelstvo vysídleno a po roce 1950 obec zaniká. V 70. letech 20. století byl armádou zničen místní hřbitov a kostel sv. Jana odstřelen. Kostel dnes připomíná vztyčený kříž na pietně upraveném místě - základech kostela. V průčelí pietního místa je umístěn zrestaurovaný zde nalezený rodový znak Schwarzenberků. Po roce 1990 byl péčí bývalých německých obyvatel místní hřbitov obnoven. Pečlivost s jakou bylo obnovení provedeno, stojí nejen za shlédnutí, ale i za uznání. Z původních staveb jsou patrné pouze zbytky roztroušené v terénu. Z obnoveného hřbitova je za jasného počasí vyhlídka na horu Luzný, Třístoličník, Boubín a Bučinu. V okolí hřbitova se otevírá pohled na partie celých Knížecích Plání. Za příznivých podmínek jsou viditelné i Alpy. Knížecí pláně jsou přístupné po turistických stezkách z Kvildy, z Borových Lad, pro zdatnější i z Horní Vltavice (přes Polku) a ze Strážného (Jelení stezkou přes Žďárské jezírko). Všechny trasy vedoucí na Knížecí Pláně jsou vhodné nejen pro pěší, ale i pro cyklisty.
